na Blog.cz

Když si zakládáte blog, věříte, že bude populární, jedineční snad dokonce legendární. Že se na něj budou lidé rádi vracet, že jim nabídnete něco, co jiné blogy nemají. Něco svého, něco co jde od srdce. Upřímného, opravdového. Časem se Vám to povede, poznáte mnoho nových lidí, mnoho nových zvyků. Známosti se mění na přátelství a vy jste šťastní. Máte pocit,že lepší už to ani být nemůže. A máte pravdu….už to může být jedině horší.

Podle mě si každý blog projde určitým předepsaným "osudem". Úvod, zápletka, vyvrcholení...konec.

Všechno pěkné jednou končí a ačkoliv pro mě blog určitou dobu znamenal opravdu hodně, možná až nezdravě hodně, je čas jít vlastní cestou. Ať se to někomu nelíbí, ale podle mě je to přirozený děj. Nemyslím si, že někdo dokáže blogovat až do konce svého života.

ABY JSME MĚ POCHOPILI:

Časem už prostě nemáte tu potřebu, pak taky ani čas blogovat. Nechci se vymlouvat, píšu, jak to cítím. Píšu pravdu, kterou si jako návštěvníci blogu zasloužíte vědět. Už nejsem to dítě, které žilo v prima virtuálním světě, (Upřímně- nedokážu se ho vzdát úplně, na to je to až moc fajn :D, určité prvky si nechám osvojené, ale jako celek pro mě přestane existovat) a mělo minimální starosti a povinnosti. Ty rok od roku přibývají. Časem si uvědomíte, že musíte dospět, organizujete si věci podle jejich důležitosti a takové blogování opravdu není nade vše důležité. Je to koníček...který časem upadá, stejně jako všechny. Tak to prostě je…a popírat to, nic dobrého nepřinese. Už jsem bojovala dost….

A ne.

Nepíše se mi to lehce....časy strávené na tomto blogu, byly ty nejkrásnější. Díky němu jsem poznala úžasné lidi a doufám,že přátelství s nimi mi ještě dlouho vydrží. Navíc- mi všichni víme, že náš zájem je úzce spjatý s Japonskem. Bohužel krásu a mentalitu téhle země,většina lidí v našem okolí nechápe. Proto bylo a je opravdu úžasné, když můžete na jediném místě poznat tolik lidí, rozdílných vzhledem i povahou, a přesto víte, že všichni chápou vaši náklonnost této zemi. Všichni Vám rozumí. Se všemi si můžete otevřeně povídat a nebát se "neporozumění" či dokonce odstrčení. Jste zkrátka mezi svými a ten pocit je nepopsatelný!

Nicméně....pro mě už nemá smysl tento blog nadále držet. Nesmažu ho. Sem tam se sem vrátím, abych si trochu zavzpomínala a tu možnost dávám i Vám. Ne že bych byla namyšlená :D . To je ale to poslední co pro Vás udělám. Nic víc ode mě už nikdy neuvidíte. Nevzdávám se své lásky k Japonsku, anime-manze, japonské hudbě, umění či architektuře....to určitě ne! Vzdávám se jen blogaření a veřejného vypisování z duše :D. Protože pokud bych měla někdy skončit, pak je to teď. V době,kdy blog stále dýchá...ale ne až když je to nevyhnutelné. Useknu to v tom zdánlivě nejlepším, aby blog odešel s hlavou vztyčenou.

Ale vy- blogy, které stále, pravidelně navštěvuju,si ze mě nebudete brát příklad (jak to máte ve zvyku :D ) a budete dýchat i za mě :P :). Nebo uvidíte! :D

Odnesu si sebou nenahraditelné vzpomínky a přátelství...a za to Vám děkuju. Děkuju i za vaši podporu, náklonnost a neochvějnou věrnost, kterou jste blogu i mě samotné tolikrát poskytly! Byly jste skvělý!

Mám Vás ráda...

Navždy sbohem, Kira Uchiha.

Toliko mé vyjádření k nynější situaci v Japonsku-

Všichni víme, jaké hrůzy se tam teď dějí. Deno denně na povrch vyvstávají stále hrozivější a strašnější zprávy,jejiž obsahu se upřímně děsíme. Nedokážu si ani představit, jak strašné chvíle musejí tamní obyvatelé nyní prožívat. A tak ani já nejsem vyjímkou,pokud se týká toho,jak moc mě to zasáhlo. A právě proto chci pomáhat jak nejvíce to jde, i když je země zaslíbená mému srdci (a srdcí Nás všech tady) tak daleko. Pomoc můžeme i tak.

Proto tady pro Vás mám několik cest,jak Japonsku pomoct. Některé možná znáte, některé třeba ne. I tak doufám,že nezahodíte šanci "zemi vycházejícího slunce" pomoci z nejhoršího.

Prostřednictvím neziskových organizací:

Můžete poslat dárcovskou sms,což je podle mě opravdové minimum,pokud chcete doopravdy pomoct. Pokud by jste chtěli přispět vyšší částkou,můžete tak učinit na konto těchto organizací. Já zmínila organizaci Armáda spásy, pomoc ale můžete i prostřednictvím jiných organizací- ADRA, Červený kříž, Česko-Japonská společnost.....

Další možnost: příjemné spojené s užitečným:

V tomto odkaze je znovu zníměna Armáda spásy i ADRA,ale to hlavní je uvedeno v článku až naposled. Při registraci na Animefest,totiž můžete částí vstupného přispět na pomoc Japonsku.

Třetí možnost: Dle mého názoru pro většinu nejvíce "výpomocná"

Za prvé se můžete podepsat pod petici,která vyjádří Naši podporu Japonsku,jelikož bude předána přímo japonským mediím. Co je ale na této stránce to nejdůležitější: nýže,pod peticí,je zvýrazněn jeden email. Na tento email máte možnost napsat POKUD SE CHCETE STÁT DOBROBVOLNÍKEM, přímo v Japonsku! I já sama,jsem tam ihned napsala...i když i kdyby to klaplo,pravděpodobně bych jet nemohla. I tak je to naprosto ojedinělá příležitost. Nabídnout přímo fyzickou pomoc,je podle mě ten nejefektivnější způsob,i když pravda i nejnebezpečnější. Ale kdo by myslel na sebe v době,kdy tolik lidí trpí a je odkázáno na pomoc druhých? My rozhodně NE!

A proto vyzývám všechny,kteří mají možnost odletět do oblasti nejvíce postižené nedávnými událostmi,ať ji využijí. Japonsko potřebuje každou pomocnou ruku!

A naposledy způsob kreativní:

Vezměte fixy,pastelky,tužky...nakreslete transparent a následně se s ním vyfoťe. Nebo nahrajte video,kde přímo říkáte svůj vzkaz Japonsku. Třeba i ve svém mateřském jazyce (ovšem s vysvětlivkou jeho význaku, napsanou v angličtině). Může to být něco ve smyslu: Milujeme Japonsko,Pomáháme Japonsku,Modlíme se za Japonsko...cokoliv,co pošlete autorce článku a ta s poslaných záznamů a fotek sestaví mezinárodní video,jež bude uveřejněno na youtube. Následně bude propagováno po celém internetu, až do doby než jej uvidí japonští obyvatelé, pro jejihž psychickou podporu bude cíleně vytvořeno.

Pokud Vám stále mezi prsty uniká jakkýkoli způsob pomoci- jsou i takové, které jsou v silách všech- tiché modlení, zapálení svíčky,nošení povzbudivých náramků, odznaků, oblečení, skládání písní atd.... Způsobů je zkrátka mnoho, a i my, obyčejní smrtelníci z Česka můžeme Japonsku pomoc. Tak neklopte beznadějně oči....naděje tady je, jen v ní musíte věřit. Tak směle do toho...Japonsko si to zaslouží!

Stručně a jasně:BLOG SE POZASTAVUJE. Minimálně na půl roku.

Důvody jsou následující:

Je to ode mě trochu bídné- ale upřímně jsem se rozhodla moc se neohlížet. Je to můj blog, moje rozhodnutí. Jsem plně smířená s tím, že blog už není co dřív a vinit za to můžu jen sebe. Nemá budoucnost a nebudu dál rozpytvávat vrtkavou přítomnost. Definitivně sice blogu pápá nedávám (protože zatím,jak jste si mohli všimnout, je JEN pozastavený), ale BOHUŽEL už k němu necítím  tak silné pouto jako předtím (i když doživotně mu budu vděčná za to, jak skvělé lidi jsem díky němu potkala) a to si myslím mluví za vše :) . Ovšem pořád je tu pár věrných ,a těm bych mohla více k budoucnosti blogu říct-Upřímně-Ano.........nedoufám v šťastný konec,v to že se po pozastavení blogu zase nakopnu... .Já sama vždycky za blogy které jsem měla ráda bojovala a nebylo nic horšího než vidina, že by byly zrušené. Teď však jejich důvody chápu. A nesnažte se mi to rozmlouvat, já dokážu být pořádně rozhodná. Reálný život je tam někde venku a není lehký......a pro tenhle druhý pak moc prostoru nezbývá. Z 80% se k tomuhle blogu už nevrátím a až tahle chvilka prázdnoty nadejde, stejně o blog nepříjdete. Nesmažu ho. Zůstane napořád v blogové komunitě, pro ty co by si chtěly někdy nějaké moje články znovu přečíst. Není to lehké..ale je mi líto. Prozatím SAYONARA.

Kira Uchiha

Tragédie jež se stala dnes v San Marinu zaplaví zemi zapadajícího slunce smutkem a slzami. Při závodu MOTO GP, zemřel japonský závodník Šoji Tomizawa. Havaroval při jedenáctém kolem závodu, přičemž do jeho stroje v plné rychlosti narazili další dva závodníci (Alex De Angelis,Scott Redding). Oni dva však vyvázli živí, s menšími zraněními. Šoji zůstal bezvládně ležel uprostřed dráhy. Okamžíte byl převezen do nemocnice, kde však zraněním podlehnul.Měl proraženou lebku, několik zlomenin v horní části těla a vnitřní krvácení. Šoji byl slibný závodník, který dokázal letos vyhrát zahahovací Grand Prix Kataru. Smrt japonského závodníka je první tragédii šampionátu, od kroku 2003,kdy zemřel taktéž japonský závodník Daižiro Kato. Pořád se mi tomu nechce věřit....ještě před pár hodinami jsem se usmívala a byla tak ráda,že japonci dotahují na stupně vítězů.

Píšu to sem, protože je to součástí rubriky Japonsko,Japonska této doby. Sama jsem se dívala na MOTO GP v televizi a když jsem ten pád uviděla...... zastavilo se mi srdce. Nejdříve jsem nevěděla, kdo vše byl součástí nehody, ale při záznamu pádu se mi nahrnuly slzy do očí. Nehoda se spustila potom,co Šojimu ujelo přední kolo. Zdravotníky byl odnesen na ošetření, ale o jeho stavu se do konce závodu nic víc nevědělo. Až když jsem přišla domů, dozvěděla jsem se tuto tragickou zprávu z internetu. Několik slz jsem neudržela. Jak může lidský život tak rychle vyhasnout? A proč zrovna někdo, kdo měl tak slibnou budoucnost? PROČ!!!!!

Byl to můj favorit, měla jsem ho ráda a přála mu, aby skončil na úžasném 3 místě, na kterém se skoro celý závod držel. Nikdy bych si nepomyslela, že takto odejde......a proto odpočívej v pokoji, Šoji. Dal jsi do toho vše, vždycky budeš u mě nejlepší!

Proč Kisame tak zbožnuje žraločky? :D Jak odejde na druhý svět? A jaký souboj nás čeká?

PS: No...jako malá, jsem měla ráda žraloky, strašně me fascinovali, ale potom co jsem poznala Kisameho, můj zájem asi opadl :D:D.

Zase jeden díl z Narutova dětsví...tak,bavte se! :D

Stáhnout z:

Nevidím jinou možnost, než si první školní den (pro mě první středoškolský den) zpříjmenit jedině se Super Junior...live s novým tancem,novou písní Boom boom,a to z nejnovějšího alba BONAMANA :). Bavte se :P.

A kdyby se chtěl někdo ještě více pokochat (což doporučuju :D...Suju není nikdy dost) podívejte se na TOHLE video!! :D

Gai a Kisame..tyhle dvě postavy mě sice moc neberou, ale tenhle díl je něco pro mě! :D Je opravdu skvělý, včetně toho divadélka od strany 16 :P. Užíjte si díl. Snad vám zpříjemní zítřejší, první školní den. Všem Vám přeju aby jste ho úspěšně zvládli :)

25.srpna 2010. Středa odpoledne :D. Dneska je tomu 16 let,a 10 hodin,13 minut, kdy jsem přišla na svět a dnes by se právě tohle mělo slavit. Ale upřímně, kdo by se hrnul do oslav narozenin někoho jako jsem já :D. Když já pořád někoho popichuju, provokuju, mlátím a psychicky mučím :D:D:D. Ale dobře....aspoň dneska budu hodná. Kecám :D.

Ale takhle-Jsem docela ráda, protože dnešek se zatím jeví moc pěkně a chtěla bych tímhle poděkovat Kiriwííí,Amirce,Kurushimi i Endarii,za to že si na mě vzpomněli ještě před napsáním tohoto článku :). Člověka to zahřeje u srdce :). Plno přání jsem však dostala i na sociální síť či mobil a to hned ráno,když jsem se probudila, takže ARIGATO.Od rána mám díky tomu úsměv na tváři :) a tak jsem si udělala takový pohodový, nenucený den. Ráno jsme s bratrem vyrazili na houby. SNAD POPRVÉ ZA MŮJ ŽIVOT XD jsem šla sama s bratrem...někam!! Dopadlo to docela fajn, něco jsme nasbírali, našli jsme v lese kostru nějakého hodně velkého zvířete a objevili pár "větších" mravenišť. Zajímavé je, že já, která jsem do nich drbala, jsem z toho vyšla ve zdraví, ale bratr měl pod ryflema pár nezvaných hostů :D:D, jehličí v botech a klíště v ruce. Takže jak říkám, vyvedený výlet :D:D:D:D:D:D:D:D. Potom jsme trochu zapracovali u babičky a šli nakoupit. Přičemž, když jsme jeli výtahem, bratr dělal skřeky podobné opici (Musíte pochopit ,že je silně retardovaný, i když má 20 let. Často mu z ničeho nic hrábne a jinak než "psycho" by jste mu ani říct nemohli :D), ale dole čekala na výtah sličná blondýnka asi jeho věku a tak jsem se ještě pár minut řehtala na jeho ztrapnění :D. Zbytek dne bude, doufám stejně pěkný a nic mi narozeniny, mých sladkých 16, nezkazí. Nemám sice žádnou oslavu, ale takhle mi to vyhovuje a alespoň jsem neoslavila svoje narozeniny v nemocnici jako minulý rok, kdy tam byli táta s babičkou.A dárky dostanu dodatečně. Tak ještě pár dní budu šťastná, ale pak příjde 1. září a nástup na střední. Ou,ou :D. Ale den na to mám svátek, tak to snad nebude tak hrozdné :). To víte, já velký optimista :D:D:D:D:D.

A teď pádím na blog Kiriwíí a Amirky, jelikož ten slaví 2.narozeniny a taky spěchám na vraždičky :D. Tááákže ADIOS amígos :P.